Byla ještě tma, když kníže Václav vyšel ze dvorce ve Staré Boleslavi a zamířil ke kostelu na ranní bohoslužbu. Předchozí večer tam hodoval u svého mladšího bratra Boleslava. U kostelních dveří na něj Boleslav čekal s ozbrojenou družinou.
Podle legend Václav první ránu vykryl, meč bratrovi vytrhl z ruky a nepoužil ho. Boleslav zavolal své lidi a ti Václava zabili přede dveřmi kostela. Stalo se to 28. září. Rok je sporný: podle většiny historiků 935, starší prameny uvádějí 929.
Tohle není životopis. Je to text o tom, proč může být kníže zabitý před tisíci lety srozumitelný člověku, který dnes teprve zvažuje, jestli vůbec věří.
Kdo byl Václav, než z něj udělali sochu
Byl to panovník, který vládl Čechám zhruba deset let a zemřel nejspíš kolem třicítky. Vyrůstal v rodině, kterou víra rozdělovala.
Vychovala ho babička Ludmila, křesťanka, a nechala ho vzdělat na hradišti Budeč, kde se učil latinsky a poznal bohoslužbu. Jeho matka Drahomíra pocházela z prostředí, kde křesťanství kořeny nemělo, a spor o chlapcovu výchovu skončil tím, že Ludmilu nechala zabít. Václav tedy vyrostl mezi lidmi, pro které jeho víra nebyla samozřejmost, ale politický problém.
Co má kníže z desátého století společného s dneškem
Křesťanství bylo v jeho zemi mladé a většina lidí kolem něj žila dál po svém. Jeho víru brali jako cizí novotu, kterou si přivezli kněží odjinud.
To je přesně situace, ve které je dnes většina lidí, co o křtu poprvé přemýšlejí. Víru nemáte od koho zdědit, v práci o ní nemluvíte a doma si nejste jistí, jak by to přijali. Václav na tom nebyl o moc lépe: patřil teprve ke třetí generaci pokřtěných ve vlastním rodě a měl proti sobě část vlastního dvora.
Proč Václav raději zaplatil, než aby bojoval
Roku 929 vpadl do Čech saský král Jindřich I., zvaný Ptáčník, a jeho vojsko došlo bez větších potíží až k Praze. Václav se mu podřídil a uzavřel mír, který se platil.
Uvádí se roční poplatek 500 hřiven stříbra a 120 volů. Ve své době to nebylo nic nezvyklého, říkalo se tomu poplatek za mír a kupovalo se jím to, že cizí vojáci nebudou zemi plenit. Doma to ale vypadalo jako slabost a bratr Boleslav s tím zásadně nesouhlasil. Spor o to, jak se má stát chovat k silnějšímu sousedovi, patří mezi důvody, které historici u vraždy zvažují.
Z jednání s Jindřichem si Václav přivezl ostatek, rameno svatého Víta, a nechal pro něj na Pražském hradě postavit rotundu. Na tom místě dnes stojí katedrála. Kdo do ní vejde, stojí na základech rozhodnutí, za které Václava doma nikdo nechválil.
Co je doložené a co je legenda
Doložená je vláda, mír s Jindřichem, rotunda a násilná smrt ve Staré Boleslavi. Velká část ostatního přišla později a patří spíš k tradici než k dějinám.
Podle tradice chodil Václav v noci tajně s jediným sluhou na pole a do vinice, žal pšenici, sbíral hrozny a sám pak pekl hostie a lisoval víno ke mši. Historik takovou noc nepotvrdí. Ten obraz ale něco říká o tom, jak si ho lidé pamatovali: ne podle bitev, ale podle drobné práce, kterou dělal, aniž by ji kdokoli viděl.
Proč je patronem českých zemí a proč se 28. září nepracuje
Asi tři roky po vraždě nechal Boleslav bratrovy ostatky přenést do rotundy svatého Víta v Praze. Úcta k Václavovi se šířila rychle a brzy přerostla církev i vládnoucí rod.
Stal se patronem českých zemí, tedy tím, ke komu se země obrací, když jde do tuhého. Svatováclavský chorál, jedna z nejstarších písní v češtině s kořeny ve 12. nebo 13. století, prosí slovy „nedej zahynouti nám i budoucím“. Zpíval se při korunovacích českých králů a zní dodnes na pouti ve Staré Boleslavi. Od roku 2000 je 28. září státním svátkem, Dnem české státnosti.
Co si z toho odnese člověk, který o víře teprve přemýšlí
Václav nebyl hrdina z filmu. Byl to člověk, který věřil v prostředí, kde to nikdo nečekal, a řešil věci tím nejlepším způsobem, který měl po ruce, ne tím nejefektnějším.
Jestli čekáte, že se pro víru rozhodnete až ve chvíli, kdy budete mít jistotu a kolem sebe souhlas, budete čekat dlouho. Většina lidí, kteří se dnes v Praze nechávají pokřtít, začínala v mnohem menším: jednou nedělní mší vzadu v lavici, po které se nic nestalo. Jak vypadají první kroky, popisuje stránka jak začít s vírou, a jak to prožívali jiní, si můžete přečíst v příbězích.
Nedělní mše trvá asi hodinu, sednete si dozadu, nikdo vás nevyvolá a nikdo se vás nebude ptát, čemu věříte. Kontakty na pražské farnosti jsou na jednom místě, a když napíšete jednu větu o tom, že přemýšlíte o křtu, odpoví vám člověk, který má přípravu na starosti.
Časté otázky
Kdy a kde zemřel svatý Václav?
Ve Staré Boleslavi, 28. září, rukou lidí svého bratra Boleslava. Rok je sporný: podle většiny historiků to bylo roku 935, starší prameny uvádějí rok 929.
Proč je svatý Václav patronem českých zemí?
Krátce po smrti se z něj stal symbol země a její křesťanské podoby. Jeho ostatky nechal Boleslav přenést do Prahy a úcta k němu brzy přerostla církev i vládnoucí rod.
Je 28. září církevní, nebo státní svátek?
Obojí. Církev slaví svátek svatého Václava, stát má od roku 2000 Den české státnosti. Ten den je v Česku volno a ve Staré Boleslavi bývá pouť.
Opravdu si Václav sám pekl hostie a lisoval víno?
To patří k tradici, ne k doloženým dějinám. Legendy to vyprávějí proto, aby ukázaly jeho zbožnost, doložit se ale taková noc na poli nedá.