Hledáte cestuk víře a ke křtu.
Nezáleží na tom, jestli o víře teprve nesměle přemýšlíte, nebo už přesně víte, co chcete. Jsme tu od toho, abychom z neznáma udělali srozumitelnou cestu. Ukážeme vám, kam v Praze zajít a co vás čeká.
Pokřtili vás jako dítě? Vaše cesta je kratší a vede tudy.Tři kroky ke křtu
Zjistěte, co vás čeká
Nic se po vás nechce dopředu a nikdo vás nezkouší. Přečtěte si, jak celá cesta vypadá, od prvního rozhovoru po samotný obřad.
Cesta ke křtu krok za krokemNajděte si své místo
Vyberte si kostel, který máte nejblíž. Přes náš formulář na stránce farnosti se s nimi jednoduše spojíte.
Kam se obrátitPůjdete do toho s ostatními
Před křtem budete chodit na přípravu. Není to škola – jsou to každotýdenní setkání ve skupině lidí, kteří hledají to samé co vy. Otevřeně si povídáte o Bibli, o Bohu i o životě. Na konci, obvykle o Velikonocích, je křest.
Víc o přípravě
Většina lidí má křest spojený s dětstvím. V dospělosti ale nejde o formalitu ani o rodinný zvyk – je to vaše vědomé rozhodnutí, ke kterému vás nikdo netlačí.
Křest dospělých a dospívajících
Křtít se dá v každém věku. Když pokřtěný nejste, přijmete při jednom obřadu rovnou tři svátosti: křest, biřmování i první svaté přijímání. Připravujete se na ně najednou a nikdo se neptá, proč jste nepřišli dřív. Koho pokřtili jako dítě, ten má cestu kratší.
Křest
Znovuzrození a nový začátek. Tlustá čára za tím, co bylo, a vstup do vztahu s Bohem. V dospělosti je to vaše svobodné, vědomé rozhodnutí.
Co obnáší křest
Biřmování
Krok dospělé víry. Pokud vás pokřtili v dětství, tady se k víře hlásíte sami za sebe a přijímáte dary Ducha svatého jako vnitřní sílu a kompas pro život.
Co je biřmování
Svaté přijímání
Srdce křesťanského společenství. Společný stůl bez privilegií, kde se chléb a víno stávají posilou pro všední dny a skutečnou přítomností Krista.
Co je svaté přijímání
Kam se obrátit, koho oslovit
Vyberte čtvrť, kde to máte blízko. U každé je kostel a člověk, kterému se dá napsat.
Otázky, které člověku běží hlavou
Když člověk v dospělosti začne uvažovat o víře, málokdy přichází s jistotou. Spíš se v něm pere rozum, stud a spousta vnitřních otázek.
Jak skloubit racionální uvažování s vírou?
Žijeme v moderním světě a používáme logické myšlení. Může se zdát, že víra znamená vypnout rozum. Křesťanství ale na rozumu staví – víra není slepá poslušnost, ale ochota připustit hlubší rozměr života. Pochybovat a klást otázky je přirozené.
Nezaváže mě to k něčemu a neztratím svobodu?
Lidé si víru často spojují se spoustou zákazů a pravidel. Ve skutečnosti křesťanství nestojí na policejním kodexu, ale na svobodě a vztahu. Zásady nejsou vězení, ale mantinely na cestě, aby člověk neubližoval sobě ani druhým. Příprava vás k ničemu nezavazuje a kdykoli ji můžete ukončit.
Pocit, že mezi věřící nezapadnu
Zvenčí to může vypadat, že v kostele sedí lidé bez chyb, kteří v tom vyrostli. Realita je mnohem obyčejnější: potkáte tam lidi s běžnými starostmi, prací i pochybnostmi. Nikdo tam není proto, že by byl dokonalý, ale proto, že hledá oporu.
Mám za sebou věci, na které nejsem hrdý
Nemusíte napřed dát svůj život do bezchybného stavu, abyste mohli přijít. Křest není odměna za dobré chování. Je to tlustá čára za minulostí – biblicky smrt starého a narození nového života s Kristem.
Proč Božííí vzniklo
K víře jsem směřoval od dvanácti let, ale dva roky jsem nevěděl kdy, kde a koho se zeptat na křest. Na internetu byl popis obřadu, ne kontakt na člověka.
Božííí dělám proto, aby ten kontakt našel někdo jiný hned.