Biřmování dospělých se od biřmování v dospívání liší hlavně přípravou. Dospělý pokřtěný v dětství chodí do přípravy zhruba školní rok, od podzimu do jara, a biřmuje ho biskup. Kdo pokřtěný není, přijímá biřmování spolu se křtem o Velikonocích, po roce až dvou letech přípravy. Příprava i svátost jsou zdarma.
Typická situace vypadá takhle. Rodiče vás nechali pokřtít jako miminko, na náboženství jste chodili dva roky, potom to vyšumělo a ve čtrnácti, kdy se biřmovali spolužáci z farnosti, jste už dávno nechodili. Teď je vám třicet pět a zjišťujete, že vám v řadě něco chybí. Není to selhání ani nic výjimečného, dospělých biřmovanců je v pražských farnostech každý rok víc než dost.
Co vlastně chybí a proč to řešit
Křest, biřmování a první svaté přijímání jsou tři kroky jednoho vstupu do církve. U dospělého se dějí najednou o Velikonocích. U člověka pokřtěného jako dítě se rozdělí a druhý krok se někdy nestihne.
Prakticky to znamená dvě věci. Bez biřmování nemůžete být kmotrem u křtu ani u biřmování a před církevním sňatkem se biřmování doporučuje, takže se na ně farnosti ptají. A pak je tu ten druhý důvod, kvůli kterému většina dospělých nakonec přijde: rozhodnutí, které za ně kdysi udělali rodiče, chtějí udělat sami za sebe. Čím se biřmování liší od křtu, rozebírá samostatný článek.
Jak příprava dospělých vypadá
Zhruba školní rok, od podzimu do jara. Setkání bývá jednou týdně nebo jednou za čtrnáct dní, trvá 60 až 90 minut a vede je kněz nebo katecheta, tedy laik pověřený farností.
Kde farnost otevírá ročník pro biřmovance zvlášť, sedí ve skupině jen dospělí v podobné situaci. V menších farnostech se chodí do společné skupiny s katechumeny, tedy s dospělými, kteří se připravují na křest, a to je běžnější, než se čeká. Vadit to nemusí; témata jsou stejná, jen vy už jste pokřtění. A někde příprava běží individuálně s knězem, když je zájemce jediný.
Probírá se obsah víry po tématech, co se děje při mši, jak se modlit, proč se lidé zpovídají, co s pochybnostmi. Zkouška na konci není, i když u dospělých bývá na jaře delší osobní rozhovor s knězem o tom, jestli do toho jdete. Před biřmováním se také chodí ke zpovědi, u mnoha lidí poprvé od dětství, a kněz s vámi projde, jak to probíhá, abyste tam nešli naslepo. Co se v přípravě děje podrobněji, popisuje stránka o přípravě a co je biřmování samo, stránka biřmování.
Kdo biřmuje
Řádně biskup. V pražské arcidiecézi se to děje dvěma způsoby: buď biskup přijede do farnosti při návštěvě a biřmuje při nedělní mši, nebo se biřmovanci z farností sejdou v katedrále při společném termínu, obvykle o Letnicích na konci jara.
Kněz smí biřmovat, když ho tím biskup pověří, a v jednom případě to dělá automaticky: když křtí dospělého. Proto dospělý přijímá křest a biřmování najednou. Farnost vás k termínu přihlašuje sama a potřebuje k tomu potvrzení o přípravě podepsané knězem, který vás připravoval. To je jediný papír, se kterým se setkáte, a vyřizuje ho farnost.
Kmotr a biřmovací jméno
Kmotr je pokřtěný a biřmovaný katolík starší 16 let, který sám žije z víry, a nesmí to být váš rodič. Ideálně je to člověk, kterého znáte a který za vámi při obřadu stojí s rukou na rameni. Podle tradice je nejlepší, když je to týž člověk, který byl kmotrem u vašeho křtu, ale po třiceti letech to často nejde a farnost s tím počítá. Kdo kmotrovat může a kdo ne, rozebírá článek o kmotrech.
Biřmovací jméno je zvyk, ne povinnost. Vybírá se jméno světce, jehož život člověku něco říká, a při obřadu ho biskup použije. Spousta dospělých zůstane u svého křestního jména a nikdo se nediví. Když si jméno vybíráte, vyplatí se přečíst si o tom člověku pár stránek, aby to nebylo jen hezky znějící slovo.
Čím se to liší od biřmování ve čtrnácti
Obřad je stejný: biskup vás pomaže na čele křižmem, tedy vonným olivovým olejem posvěceným biskupem, položí vám ruku na hlavu a osloví vás jménem. Liší se všechno kolem.
Ve čtrnácti chodí člověk do skupiny se spolužáky a část jich tam sedí proto, že tam chodí ostatní nebo že to chtěla babička. Ve třiceti pěti nikdo nikoho nepřinutil, a v místnosti je to znát. Otázky jsou jiné: místo proč se to musím učit zaznívá, jak tohle srovnat s tím, co vidím v práci a ve zprávách. Dospělý si taky nese dvacet let odstupu od církve a spoustu výhrad, což je téma, kterému se dobrá příprava nevyhýbá. A poslední rozdíl je docela prozaický: čtrnáctiletému to zařídí rodiče, vy musíte napsat sami. Pokud nevíte, jestli vám chybí jen biřmování, nebo i první přijímání, rozebírá celou situaci pokřtěných v dětství další článek.
Časté otázky
Jak dlouho trvá příprava na biřmování pro dospělé?
Zhruba jeden školní rok, od podzimu do jara, se setkáním jednou týdně nebo jednou za čtrnáct dní. Přesný rozvrh řekne konkrétní farnost.
Musím mít kmotra?
Ano, kmotr se u biřmování očekává. Musí být pokřtěný a biřmovaný katolík starší 16 let, který sám žije z víry, a nesmí to být váš rodič.
Musím si vybrat biřmovací jméno?
Nemusíte. Je to zvyk, ne povinnost, a řada dospělých zůstane u svého křestního jména. Když si jméno vybíráte, volí se světec, jehož život vám něco říká.
Co když nemám doklad o křtu?
Farnost si ho vyžádá tam, kde jste byli pokřtěni, a stačí k tomu přibližný rok a místo. Vyřizuje to sama a trvá to obvykle pár týdnů.